Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

    Historie baňkování se začala psát již ve starověku, kdy baňky patřily ke standardní výbavě léčitelů.

    Baňky jsou skleněné kulovité nádoby naplněné horkým vzduchem. Ochlazováním se v nich tvoří podtlak, díky kterému se přisají na pokožku. Princip je podobný akupresuře. Terapeut najde reflexní bod ovlivňující určitý orgán v těle a ten prostřednictvím baněk „nabudí“.

    Někteří označují tuto metodu za bolestivou, jiní pociťují pouze příjemný tah kůže. Při baňkování dochází popraskání drobných cévek – tyto „modřiny“ se však z těla do tří dnů ztrácí.

    Říká se, že kdo baňkování jednou zkusí, už na ně nedá dopustit.

 

Účinky:

  • prokrvení a uvolnění těla

  • ovlivnění vnitřních orgánů

  • probuzení lymfatického systému – detoxikace

  • zmírňují či odstraňují celulitidu

  • působí proti bolesti zad a kloubů

  • pomáhají při léčbě migrény

  • pomáhají při léčbě cukrovky, vysokého krevního tlaku

  • pomáhají při zažívacích problémech

  • pomáhají při žlučníkových potížích

  • pomáhají proti bolestem provázejícím menstruační cyklus

  • při léčbě astmatického záchvatu

  • při léčbě mužské neplodnosti

  • při potížích s močovým měchýřem a ledvinami

 

Kdy není vhodné baňkování provádět?

  • při problémech s křečovými žilami

  • při trombóze

  • při otevřených ranách či hnisavé infekci

  • při těhotenství

  • při menstruaci

  • bezprostředně po jídle

  • na místech s mateřskými znaménky nebo s kožními defekty

 

Jak často by mělo být baňkování prováděno?

1x měsíčně 

TOPlist